|
|
Význam kreativity a kreativních pracovníků pro vybranou ekonomiku
Ledabyl, Lukáš
Diplomová práce se zaměřuje na měření kreativity ve vybraných evropských zemích pomocí indexu kreativity. Teoretická část vymezuje pojem kreativita a kre-ativní ekonomika. Dále představuje i základní indexy kreativity, převážně Floridův Index kreativity 3T, ze kterého ostatní indexy vychází. V empirické části je poté vypočítán index kreativity pro vybrané země, který je následně porovnán s indexem konkurenceschopnosti. Výsledky se vyhodnocují a zjišťuje se vztah me-zi kreativitou, kreativními pracovníky a konkurenceschopností daných zemí.
|
|
|
Kulturní a kreativní průmysl ve vybraném odvětví v Jihočeském kraji
ZUZÁKOVÁ, Eliška
Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav kulturního a kreativního průmyslu v kraji, zmapovat vybrané odvětví, identifikovat subjekty a navrhnout opatření, která by mohla vést k dalšímu rozvoji kraje a odvětví. V literární rešerši jsem pomocí studia a komparace odborné české i zahraniční literatury shrnula základní pojmy a informace. Poté jsem v metodice popsala, jak budu postupovat v případě praktické části. V praktické části jsem zmapovala subjekty odvětví knihy a tisku, zjistila současný stav ve vybraných subjektech pomocí dotazníkového šetření, případové studie a porovnáním teoreticky nabytých vědomostí z teoretické části se získanými informacemi z praxe a navrhla možnosti využití potenciálu tohoto odvětví pro další rozvoj. Na základě získaných dat jsem zjistila, že v Jihočeském kraji je třeba zajistit lepší podmínky pro podniky v odvětví na jejich práci a rozvoj. Proto jsem navrhla čtyři způsoby řešení, které by mohly vést k dalšímu rozvoji. Prvním je vytvoření jednotné platformy pro předávání informací, druhým síťování, neboli oborová setkání, třetí je zvýšení o povědomí o kreativních voucherech a jako poslední je školení na dotace. Tato řešení by mohla vést ke zlepšení situace a podpoře kreativních a kulturních odvětví v Jihočeském kraji.
|
|
|
Revitalizace brownfieldů a jejich nová využití
HALÍŘOVÁ, Barbora
Cílem předkládané diplomové práce s názvem "Revitalizace brownfieldů a jejich nová využití" bylo analyzovat a vyhodnotit potenciál brownfields pro edukativní a kulturně společenské aktivity se zaměřením na podporu kulturních a tvůrčích odvětví a regionální rozvoj. V praktické (výzkumné) části práce bylo provedeno deset případových studií. Osm revitalizačních projektů brownfields bylo vybráno na území České republiky a dvě případové studie byly provedeny na podkladech zahraničních revitalizačních projektů. Poté následovalo vyhodnocení klíčových aspektů případových studií, na jejichž základě byl vytvořen soubor doporučení pro rozvíjející se projekt Žižkárna v Českých Budějovicích. V poslední kapitole byl z hlediska nákladů následně vyhodnocen jeden z návrhů, a to zřízení multifunkčního venkovního altánu.
|
|
|
Analýza vlivu buržoazních bohémů na americkou společnost na přelomu milénia
Čech, Dominik ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sociální třídy buržoazních bohémů na americkou společnost, a to především na přelomu milénia, přičemž pomyslným koncem studovaného období je ekonomická krize z roku 2007. Na pozadí přerodu moderních společností v postmoderní, jež se vyznačují heterogenitou a proměnlivostí přístupu k životu a v nichž je individuum, jeho chování a hodnoty stále mně determinováno třídou identifikovali američtí autoři novou společenskou třídu - buržoazní bohémy, zkráceně bobos. Práce představuje primárně úvod do problematiky této třídy, přičemž nabízí definici této třídy její zařazení do kontextu americké společností a její popis na základě socioekonomických faktorů. Dále práce analýzuje vliv této třídy na americkou společnost. Tato práce specificky odpovídá na několik výzkumných otázek: Jakým způsobem formovali bobos podobu americké společnosti? Jak moc jsou zodpovědní za stále větší společenské nerovnost v americké společnosti? Jsou bobos skutečně "alternativní kapitalisté"?
|
|
|
Kulturní politika Prahy 7 aneb jak se tvoří moderní čtvrť
Srstková, Olga ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje kulturní politiku městské části Praha 7, jejímž základem se stal v roce 2016 pilotní projekt strategického plánování kultury Art District 7. Studie se zabývá konceptem Kreativních měst Charlese Landryho a jeho aplikací v českém prostředí, kriticky zpracovává teorii Richarda Floridy o Kreativních třídách a pojetí autenticity od Sharon Zukin. Metodologie výzkumu se formou srovnávací analýzy pokouší odhalit implementaci projektu Art District 7 v praxi a odlišnost kulturních politik radnice a samotných kulturních aktérů. Každá kapitola analytické části diplomové práce je zároveň kategorií vyplývající z kritického pohledu na koncept kreativní čtvrti na Praze 7. V jednotlivých oddílech s názvem Komunita, Prostor a ART je zřetelně charakterizována proměna politik kulturních aktérů (divadlo, hala, kavárna) během dvou let trvajícího výzkumu v dolních Holešovicích. Kapitola Komunita popisuje postupnou změnu vztahu kulturních aktérů k lokálním obyvatelům dolních Holešovic a zároveň prezentuje aktérské chápání sebe sama jako určitého druhu společenství. Druhá kapitola akcentuje proměny vnitřních dispozic objektů a zároveň i analyzuje prostorové změny na úrovni ulice a parteru objektů. Třetí kapitola ART předkládá různá pojetí umění a kultury u každého z kulturních objektů...
|
|
|
Analýza vlivu buržoazních bohémů na americkou společnost na přelomu milénia
Čech, Dominik ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem sociální třídy buržoazních bohémů na americkou společnost, a to především na přelomu milénia, přičemž pomyslným koncem studovaného období je ekonomická krize z roku 2007. Na pozadí přerodu moderních společností v postmoderní, jež se vyznačují heterogenitou a proměnlivostí přístupu k životu a v nichž je individuum, jeho chování a hodnoty stále mně determinováno třídou identifikovali američtí autoři novou společenskou třídu - buržoazní bohémy, zkráceně bobos. Práce představuje primárně úvod do problematiky této třídy, přičemž nabízí definici této třídy její zařazení do kontextu americké společností a její popis na základě socioekonomických faktorů. Dále práce analýzuje vliv této třídy na americkou společnost. Tato práce specificky odpovídá na několik výzkumných otázek: Jakým způsobem formovali bobos podobu americké společnosti? Jak moc jsou zodpovědní za stále větší společenské nerovnost v americké společnosti? Jsou bobos skutečně "alternativní kapitalisté"?
|
|
|
Role knihoven v kulturních a kreativních průmyslech
Čejková, Kateřina ; Kolínová, Pavlína (vedoucí práce) ; Landová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tím, jakou roli v kulturních a kreativních průmyslech hrají knihovny. V textu jsou definovány jednotlivé pojmy týkající se těchto průmyslů. Dále je zmíněno mapování potřeb knihoven a jejich nutnost přizpůsobovat se novým požadavkům uživatelů a dalším vlivům, jako je vývoj informačních technologií. Práce shrnuje konkrétní aktivity a projekty, kterými se veřejné knihovny prezentují mimo své budovy. Mezi tyto projekty patří akce na přilákání nových čtenářů, ale také kulturní akce, které se staly nezbytnou součástí veřejného dění v daném městě. Knihovny se tak dostávají do ulic například díky malým dřevěným knihovničkám určeným na výměnu a sdílení knih, dále jsou součástí festivalů, koupališť nebo dopravních prostředků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kreativní třída v Praze
Hurtová, Anna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Kreativní třída v Praze Abstrakt Cílem této práce je vymezit městské části Prahy, které vykazují vyšší podíl kreativní třídy. Dalším cílem je pojmenovat důvody tohoto jevu. Výzkum byl proveden kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní přístup spočíval v analýze dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011, těžištěm kvalitativní části bylo vedení strukturovaných rozhovorů se zástupci kreativní třídy žijícími v Praze 7. To bylo doplněno zúčastněným pozorováním a neformálními rozhovory. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvyšší výskyt kreativní třídy vykazují městské části v centru Prahy a k němu přilehlé. Periferní oblasti jsou výjimkou. Příčinou tohoto jevu ve zkoumané oblasti byla blízkost centra města, městská zeleň a místní komunita. Sledovaná cílová skupina potvrdila, že výběr lokality místa bydliště způsobil to, že začali mnohem méně využívat další městské části. Klíčová slova: kreativita, kreativní třída, kultura, kreativní index, inovace, Praha
|
|
|
Možnosti a omezení české kulturní diplomacie
Dudková, Tereza ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Práce analyzuje možnosti a omezení české kulturní diplomacie, a to na třech různých úrovních. Nejprve na obecné, teoretické úrovni, kdy je fenomén kulturní diplomacie analyzován z pohledu malých států, s využitím poznatků i z jiných, v této oblasti méně tradičních oborů. Následně jsou tyto teoretické poznatky konfrontovány s praxí české kulturní diplomacie. Nejprve z pohledu ČR jako vysílajícího státu, posléze již ve zcela konkrétním zahraničním prostředí. Jako modelový stát bylo vybráno Švédsko. Práce analyzuje východiska pro českou kulturní diplomacie v této zemi, představuje její hodnotový systém, kulturní infrastrukturu, úroveň kulturní participace a další faktory, z nichž vyvozuje pro českou kulturní diplomacii konkrétní závěry. Analyzuje i současný stav české kulturní diplomacie v této severské zemi. Závěrečná část pak na zcela konkrétním dlouholetém kulturně diplomatickém projektu ve švédském městě Katrineholm dokazuje, zda kulturní diplomacie malých států může být i přes omezené zdroje efektivní. Za tímto účelem bylo ve Švédsku provedeno rozsáhlé dotazníkové šetření.
|
|
|
Kreativní průmysly v období ekonomické krize
Hejdová, Markéta ; Kubaš, Mario (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Předmětem práce je sektor kreativních průmyslů a jeho chování v období ekonomické krize. Práce předesílá teorie zabývající se kreativními průmysly a jejich dosavadní závěry, přičemž vedle sebe staví zastánce i odpůrce teze, podle níž jsou kreativní průmysly zdrojem ekonomického růstu a zaměstnanosti. Kreativní průmysly byly doposud monitorovány pouze v období prosperity, ekonomické krize, která proběhla v roce 2008 nicméně umožňuje analyzovat jejich chování i v období recese. Analytická část se proto věnuje ekonomice Velké Británie, která je prozatím jediným státem, jež se konzistentně věnuje analýze tohoto sektoru, a na základě tří ekonomických ukazatelů popisuje chování kreativních průmyslů během krize a bezprostředně po ní. Práce dokládá, že kreativní průmysly skutečně během krize vykázaly růst, upozorňuje však také na omezení, která dosavadní zkoumání, včetně tohoto výzkumu, zatím mají.
|
host ::
RSS.